Sice bych se měla balit na cestu, uklidit nádobí, prádlo...ufff... nebo si aspoň na chvíli sednout na gauč a odpočívat, já se ale přesto rozhodla napsat konečně nějaký ten článek ...
Dny s miminkem utíkají tak skutečně rychle, sotva je ráno, už je večer a já bych toho chtěla tolik napsat, ale vše ostatní má stále přednost. Rodiče jistě chápou :-). Už, už jsem tolikrát zasedla za počítač s nápadem na článek, a že jich mám rozepsaných :-D ...třeba o tom, jak úžasné je mít dulu u porodu (ten dopíšu, slibuji ;-)), pak taky článek o porodu (ale ten si nechám jen a jen pro sebe) ...tak nějak nemám potřebu všechno sdílet.
Být mámou, nemůžu říct, že mě změnilo - spíše ovlivnilo, ale jisto jistě ve mně otevřelo další mé stránky.
Tak mimo řeč;-), nejspíše bude tento článěk pořádná slátanina všech mých myšlenek a poznatků za poslední měsíce, které budu chtít vecpat do několika vět v časovém presu, protože čas má teď pro mě zcela jinou hodnotu!
Ostatně, když jsem si před dvěma lety zřizovala tento můj web, jeho hlavní účelem je a byla prezentace toho, čemu se věnuji a přeji si šířit dál (jóga, aromaterpaie, tvoření ...). Ale tak nějak jsem se hledala a místo toho psala články. Asi nejspíše, abych "zabila" ten drahocenný čas. Prostě jsem lítala v luftě někdy mezi nebem a zemí ... teď lítám stále, ale prostě už jen trošku jinak :-)))
Uvědomila jsem si, že nechci být bloggerkou v tom duchu, jak to dnes frčí, byť některé blogery a blogerky sama sleduji, jelikož jsou prostě prima :-). Ale jakože upřímně, co mohu nabídnout:-D? Foto jídel:-D? No to by byla kalamita ty mé rychlovky nebo zelenina na různé způsoby na páře pro mého prcka:-D. Do módy taky nejedu, teda aspoň né do takové, kterou by chtěl někdo sledovat :-))) ...a jakože happy optimistických, cestovatelských a tak podobně blogů je plno ...a já jsem teď prostě jen obyčejná šťastná máma ...a k tomu všemu i takové blogy jsou :-D ... jejda, a kdo by mě vůbec sledoval :-D???
Čas odčasu hodím rychle nějaké to foto na instagram, hlavně pro mé známé široko daleko, aby věděli, jak se máme ...
A za vším tím virtuálním světem toho stíhám a dělám docela dost, byť pravda, poslední týdny těhotenství jsem se především válela. Poté jsem si prožila docela dost náročný porod, díky kterému jsem poctivě dva měsíce ležela v posteli, což mi v měsících listopad 2016 - leden 2017 na optimismu s tím koktejlem poporodních a následně mateřských hormonů, nálad a stavů na náladě nepřidalo.
Ba naopak! Potýkala jsem se v docela dost silné "depresi" zalézlá doma, kde mi bylo dobře, a tak nějak jsem si z toho mého růžového obláčku posledních let sedla hezky zadkem na zem. Asi to bylo třeba:-D. Asi již bylo skutečně načase dospět a posunout se v životě dál.
Některé mé původní články o životě TADY A TEĎ mi dnes připadají docela dost trapné, ale prostě jsem to tak cítila. Aneb, jak nám bylo řečeno na první hodině na Institutu aromaterapie: za své emoce a pocity nemůže, ty musíme příjmout a zpracovat, ovlivnit můžeme pouze své činy...nebo tak nějak to bylo...
Víte, moc jsem si přála děťátko a vše si představovala v těch nejrůžovějších barvách. Ale už samotný porod mě dost zaskočil. Přiravovala jsem se na něj dle všech babských rad, absolvovala kurz hypnoporodu a stejně to byla jízda. Dost mě naučil a vlastně za něj děkuji:-).
A když už, tak vás hlavně nikdo něpřipraví na to, co příjde potom. Asi teprve jako rodič člověk pozná, co je to opravdový strach a co je to láska. Není asi nic krásnějšího než láska k dětem. A k tomu všemu bych dodala, že nejlepší time manager je jistě každá máma!
Už více než rok jsem nespala celou noc v kuse a jsem vděčná, že už spíme aspoň 4 - 5 hodin, a pak ještě 2 - 3 nebo tak nějak, každý den i noc jsou jiné. Ale byly týdny, troufám si říct měsíce, kdy jsem spala maximálně 1,5 hodiny v kuse. Ano, ano, tak často se chtějí některé děti kojit, to je realita:-). Pak je bezva si povídat s nějakou maminkou, jejíž dítko je na sunaru o tom, jak jí spí celou noc :-D. Ale nevzdala jsem to a jsem na sebe pyšná, že stále kojím. Bože, jak jen je to krásné:-)!!!
Měla jsem teda i další super představy o tom, jak budu na sto procent používat jen látkové plenky a radovat se z bezplenkové metody. Nicméně veřejně prohlašuji, že jsem si našla svou zlatou střední cestu, ve které jsem spokojená a šťastná:-). Bezplenkovka funguje, ale netrpěli jsme na žádné prdíky a nic mě prostě nemotivovalo v ní setrvat. A používám i jednorázové plenky (avšak jen ty bez chlóru a v přírodě odbouratelné;-)) a tak nějak to střídám podle nálady a tak. No stress, se z toho prostě nepo...aneb šťastná máma=šťastné dítě a to naše holčička rozhodně je :-).
Ale bez čeho si to mateřství nedovedu představit? Že bychom nespinkali spolu, ten kontakt mi přijde hodně důležitý, hlavně je to dost pohodlné pro noční kojení, které už je jen 2-3 krát za noc (v krušných chvílích i celou noc)...a taky bych nikdy nenechala dítě vyplakat. Však si je představte, že jste ten malý tvoreček a neumíte mluvit, jediná vaše komunikace s blízkou osobou je pláč. Ta osoba vás teď odloží do postýlky a odejde. Vy máte třeba ještě hlad, nebo se chcete jen mazlit, prostě zkrátka nějakým způsobem potřebujete svou mámu a křičíte, voláte na ní a ona nepřichází ...jaký jen musíte prožívat stres ...nepřichází stále, a tak to prostě vzdáte, dojdou vám síly plakat ...asi si prožíváte první velké zklamání v životě ... smutné, spousta rodičů to bere v pohodě a jsou na sebe hrdí, že naučili své dítě spát samotné, ...a ono jen prostě vzdalo snahu dovolat se své milované mámy ...jaký jen to musí mít podvědomí vliv na člověka do jeho života? ...zkuste o tom přemýšlet sami ...
Ale končím se vším, co by vedlo k nekonečným diskuzím, ať si každý vychovává dle svého nejlepšího svědomí a vědomí ...
...a teď jsem po 30 minutách psaní ztratila nit, když jsem běžela nabídnout tomu našemu děťátko prso, jelikož volalo o další rundu na spaní ...
...ale což, napsat bych vám toho chtěla spoustu, a tak to jen shrnu :-) ...
Očekávejte ode mne jen kvalitní a zajímavé čtivo, až uznám za vhodné a k tomu všemu na to budu mít čas (spíše mrkejte na instagram, to je taková super módní rychlovka dnešní doby, kdo nemá, jakoby nežil :-D).
A neže by ten čas nebyl, jen prostě teď mnohem raději něco uháčkuju, nebo vytvořím, musím se starat o domácnost, jezdím na výlety, každý den chodím na procházky, snažím se cvičit a běhat, jsem s přáteli a rodinou, nebo jen prostě ráda zalezlá doma pozorujíc tu mojí malou lásku :-*** ...prostě žiju asi teprve dnes skutečně tady a teď :-) ...a prostě nic není jen růžové a dokonalé ... divili byste se, kolikrát jsem měla chuť jako máma utéct nebo aspoň mlátit hlavou do zdi (ach ty mateřské stavy ženy - dokáže ustát jen muž s velkým M)...prožila jsem si zajímavé stavy a nejednou se už chtěla rozvádět a zdrhnout někam daleko ...štvali mě všichni a nejvíc můj muž, chudák, ...je skvělý, že to se mnou zvláda ...no, co si budeme povídat - i já jsem skvělá, že já s ním :-D ...dítě, to je prostě "velká zkouška" ... a teprve člověku dojdou ty opravdové životní hodnoty ...
Být rodič je prostě nádherné, člověka to tolik učí a to každý den. Zároveň je to tak náročné...
...a tadaaa, končím, jdu si pustit něco na pár minut na odreagování a spát, ať mám sílu na další den ...
Odkaz na video mluví za vše :-**** paaaa :-***
https://www.youtube.com/watch?v=MBq64vCss30
