Maluji, kreslím, nejvíce asi háčkuju, šiju, chodím na keramiku, tvořím, mám hold kreativního ducha a mé fantazii se meze nekladou. Upřímně se nepovažuji za umělce, který by zmáknul realistický obrázek svým přirozeným talentem, i když mě kurs kreslení pravou mozkovou hemisférou přesvědčil o opaku. A sice jsem díky tomu schopna namalovat třeba i pomačkaný kabát, přesto moc ráda chodím na výstavy koukat na skutečná umělecká díla.
Takže, když jsem přemýšlela nad tím, co mě v životě skutečně baví, a čemu bych se chtěla věnovat, rozhodně je to tvoření, dnešní moderně nazývané DIY. Člověk má kdykoliv možnost si něco svého originálního vytvořit do domácnosti, potěšit dárkem své přátele a blízké. Dnes navíc existuje spousta nástrojů a možností, jak své výrobky prodávat a něco si třeba i přivydělat. A není nadto spojit zábavu s prací Můžeme těšit své já a hlavně všechny kolem sebe. Nevím, jak pro vás, ale pro mě je tvoření jistým druhem meditace. Čas, kdy se soustředím je na danou tvorbu a neřeším nic jiného. Hlavně takové háčkováni, kdy se soustředíte několik hodin jen na počítání sloupků, to je vám meditace:-)!
Věřím, že mám dar vidět anděly skrze andělské obrázky, které maluji.
Mám pocit, že mi vše kreativní jde tak nějak od ruky.
Originalita a kvalita ruční práce je pro mě výzvou.
Těší mě, když má předmět duši a svůj vlastní příběh.
Často si říkám: "Proč tedy zbytečně vyhazovat staré pro nové?"
Různě se inspiruji, fantazíruji a dělám, co mě právě baví.
Kolikrát tvořím jen sama pro sebe a medituji.
Pokud máte chuť se inspirovat také nebo třeba namalovat svého andílka či svatební strom, omrkněte v této sekci mé články s mou tvorbou. Cokoliv právě vytvořené je možné zakoupit na mém profilu na ezebee (teď to tam ale krapet zeje prázdnotou :-)))...ale s miminkem, je to každým dnem lepší a lepší, občas něco uháčkuju:-))), sledujte mě spíše na instagramu). Nebo mě kontaktujte přímo zde v na mých webových stránkách.
Přemýšlela jsem, jak schovat v zimě své těhotenské bříško, a pak naší holčičku, kterou hodlám nosit v šátku. A tak jsem pátrala na internetu po zlatých českých ručičkách a jsem z mého rozhodnutí nadšená!
V posledních dnech jsem dostala fotografie svatebních stromů, které jsem malovala na dvě úžasné svatby, a které již mají své prstíky, tak mrkněte sami, jak mohou vypadat.
Seděli jsme jeden večer u mých rodičů a povídali si. Měla jsem sebou samozřejmě nějaké to klubíčko, háček a navíc bambusové kruhy. Začala jsem improvizovat a vznikl z toho lapač snů.
Stačil jeden pohodový víkend s babičkou a dědou na chalupě, ukázka pár nových fíglů a čepička je na světě. Je to nádherný pocit, když vám během pár hodin vznikne pod rukama vlastní výrobek.